JOAN MIR MISTREM SVĚTA MOTOGP 2020

Včerejší výsledek v předposledním závodě MotoGP zajistil pro Suzuki Ecstar tým mistrovský titul. Ten získal španělský jezdec Joan Mir a zapsal se tak do závodní historie. Úspěch je velmi cenný, neboť Suzuki čekalo na svůj další titul od roku 2000, kdy ho pro značku naposledy získal jezdec Kenny Roberts jr. V nedělním Grand Prix ve Valencii dokončil Mir závod jako sedmý. Po šesti pódiích a vítězství v GP Evropy měl náskok 37 bodů před svými soupeři, přičemž ve Valencii získal dalších 9 bodů. Sedmé místo obhájené v závěrečné zatáčce mu zajistilo korunu a stal se tak šampionem již v předposledním závodě. Tým Suzuki získal titul po 20 letech.

Rok 2020 je pro značku Suzuki významným rokem hned v několika ohledech. Kromě výše zmíněného vítězství, které přichází po 20 letech od posledního titulu mistra světa, společnost Suzuki letos oslavila 100 let od svého vzniku a zároveň je to také 60 let, co Suzuki začalo jako tým závodit.

Joan Mir

„Světový šampion? Zní to úžasně! V tuto chvíli je těžké najít slova, ale musím poděkovat mnoha lidem, a hlavně Suzuki za tuto příležitost. Jsem velmi šťastný, že jsem mohl být ten, který jim po 20 letech přinese další titul. Je to neuvěřitelný pocit a skutečná čest. Celý tým odvedl neuvěřitelnou práci. Pracoval jsem velmi tvrdě, abych se dostal na vrchol, a tato odměna je nádherná.“

Joan Mir – jezdec, který se zapíše do historie

Joan Mir Mayrata (Palma de Mallorca, 1997) za sebou nemá typickou kariérní cestu do MotoGP. Jeho začátky v motocyklovém sportu přišly mnohem později než u jeho soupeřů v silničních závodech. Jeho prvním motocyklem byl Polini, když mu bylo 6 let. Až o rok později dostal jako dárek malou Honda QR. Jeho rodina ale neměla přílišné nadšení pro motorky. Všichni kolem něj se více věnovali jízdě v terénu, než na okruzích, a většina z nich upřednostňovala jiné sporty.

Vášeň pro motocykly

Teprve poté, co viděl svého bratrance, který byl v týmu Stop & Go na mistrovství světa, ho fascinovala rychlost. Obdivovatel svého krajana Rafaela Nadala v rozhovoru přiznal, že stejně jako Rossi, k nikomu nevzhlíží. V Balearic Motorcycling Federation’s school, kde od roku 2009 působil, si všimli, že Joan může nabídnout víc než jen nadšený úsměv. Je to také místo, kde se setkal s Danielem Vadillem, který je od té doby jeho rádcem a doprovází ho při každém závodě. „Viděli jsme, že je jiný.“ vzpomíná Dani.

Začátky

Poté zahájil dobrodružství v Bankia Cupu v kategorii XL 160 v roce 2011. Mallorčan získal korunu dvěma závody před tím, než se šampionát trvale uzavřel. Poté přišel pohár MotoGP PreGP 125, další krok v náročné cestě do nejprestižnější kategorie. Joan se nedržel zpátky a získal další titul. V roce 2012 zamířil Joan do Red Bull Rookies Cup, kde absolvoval dvě sezóny: 2013-2014. Během prvního roku adaptace skončil baleárský jezdec na 9. místě v celkovém pořadí, zatímco ve druhém roce skončil na druhém místě po velmi těsném boji se Španělem Jorge Martínem.

2015 – Až do mistrovství světa

Přišel poněkud bouřlivý rok 2015, který ovlivnily některé náročné okolnosti. Joan, který byl již připraven zahájit svou kariéru v mistrovství FIM CEV, byl vynechán, protože tým Leopard Racing projekt na poslední chvíli zrušil. Joan a jeho doprovod se spojili s manažerem jezdce Pacem Sánchezem a ten mu pomohl dokončit mistrovství CEV s motocyklem Ioda v týmu Machado s podporou týmu Leopard Racing. Po sezóně mu opět zavolal tým Leopard Racing. Chtěli, aby na Velké ceně Austrálie nahradil zraněného Japonce Hiroki Ono. Joan nakonec startoval z 15. místa. Raketový start ho vynesl do hlavní skupiny. Na čtvrtém místě však havaroval a závod nedokončil. Přesto zanechal pozitivní dojem. Leopard následně uznal jeho úspěch a angažoval ho pro sezónu 2016.

2016–2017 – Formování šampiona

A tak se stalo, že seriál mistrovství světa v roce 2016 oficiálně přivítal Joana Mira. Rychle se osvědčil. V Rakousku Joan všechny překvapil skvělým závodem, který mu přinesl první vítězství a debutové pódium v ​​kategorii. Šampionát dokončil na pátém místě jako Rookie of the Year (objev roku), poté, co získal tři pódia a dvě nejrychlejší kola. Závod se ukázal jako perfektní rozcvička pro sezónu 2017: 10 výher, 13 pódií a vytrvalý boj o titul. Jeho síla a talent byly zřejmé a Mallorčan získal titul v Moto3.

2018 – Objev roku

Vstoupil do Moto2 s Team EG 0,0 Marc VDS. Joan se rychle přizpůsobil a od začátku vypadal konkurenceschopně. Joan získal své první pódium Moto2 ve Francii a brzy poté v Itálii. Jeho slibný začátek však z různých důvodů trochu zhasl. Celkově Joan dokončil sezónu na 6. místě a byl oceněn jako Rookie of the Year, a to jen jeden den před testováním ve Valencii – jeho první zkušenost s GSX-RR a týmem SUZUKI ECSTAR.

2019 – Mezi velké chlapy

V Joanově debutové sezóně v MotoGP v roce 2019 se rychle přizpůsobil způsobu práce Suzuki a řekl, že jeho vstup do týmu byl jako „nalezení druhé rodiny“. Na svém prvním závodě v Kataru dosáhl skvělého 8. místa. Následně pokračoval dalšími devíti Top 10. Po vynechaných dvou kolech kvůli zranění v polovině sezóny se Joan vrátil, aby si zajistil svůj nejlepší výsledek, působivé 5. místo v Thajsku. Poté skóroval ještě dalšími dvěma 5. místy v posledních dvou závodech sezóny v Malajsii a Španělsku. Svou nováčkovskou sezónu dokončil 12. v pořadí šampionátu.

2020 – Zápis do historie, se Suzuki

Rok, kdy si Mir našel své pevné místo mezi nejlepšími jezdci MotoGP, přišel ve velmi obtížné době, kdy svět zasáhly smutné okolnosti pandemie Covid-19. Se sníženým počtem závodů byl význam konzistentního podávání dobrých výkonů důležitější než kdy jindy a Joan se skutečně dokázal stát nejvyrovnanějším jezdcem se 7 pódiovými místy ve 14 závodech, což mu přineslo prestižní titul mistra světa FIM MotoGP 2020. To se navíc stalo v roce, kdy značka Suzuki slaví 100. výročí a 60. výročí Suzuki v závodech motocyklů.

Text a foto: TZ