V pátek chtěl Indián vyzkoušet obě motorky, tedy Yamahu R6 i Kawasaki ER6-F. Na Kawě ale absolvoval jen jedno kolo, protože nebyl spokojený s převodem, s úpravou zpevnění přední kapoty, ale největším problémem bylo přehřívání motoru, protože se teplota vyšplhala na 110°C. To bude ještě velmi důležitá technická záležitost k řešení a k vyzkoušení, ale do pátku máme ještě čas si s tím poradit. Indi po návratu do boxů přeskočil na Yamahu, aby si dal dvě kola na šestistovce. Ani tady ale úplně nevládla spokojenost, protože na šestku se stále motorka nechtěla vytáčet.

V sobotu jsme měli před závodem TT Superbike absolvovat ještě jeden trénink na šestce, i když kvalifikace už byla jasná a Indi tak bude startovat z 28. místa s kvalifikačním časem 19:09. Z důvodu havárie soukromé helikoptéry a plných nemocnic se nakonec program přesunul na neděli a to pouze ten závodní, takže jsme měli jistotu, že až do pondělí nebudeme mít šanci R6 ještě vyzkoušet. Alespoň jsme tak mohli přijmout pozvání od Luby Nováka z Novaks.cz na zahradní párty a užít si sobotní pohodu u grilovačky, i když mě víc nadchnuly dorty, které pro nás upekla Hanka Nováková. Super bylo i setkání s týmem RT&E z Irska, kteří se za námi přijeli na víkend na ostrov Man podívat. Mechanik Aleš s Lukášem Kosinou pracovali na motorkách i celý víkend, aby se pokusili vyřešit a doladit veškeré problémy nebo drobnosti na motorkách.

Neděle se nesla ve stejném duchu. Aleš s Lukášem ladili R6 i Twina a hledali vše, co by mohlo ovlivnit pondělní závod. Indián vypral a pověsil hromadu prádla a stihl mezitím na Grandstandu skouknout Pit Stop při závodu Superbiků, a já s trenérem a Lenkou jsme vyrazili na bajky do Union Mills. Musím říct, že takovýhle sledování s livetimingem, kdy člověk nemá nervy o „svýho“ závodníka, to je fakt paráda a úplně jinak si to užívá! Bruce Anstey jel fantasticky a zaslouženě vyhrál, protože to byla naprosto excelentní jízda! Michael Dunlop měl smůlu, když se potkal pár vteřin před cílem a hlavně koncem šestého kola, tedy celého závodu s pomalejším jezdcem, načež havaroval. Sice se vážně nezranil, ale i to samotné potlučení ho do dalších závodů hodně omezí. Ian Hutchinson dojel druhý a třetí místo po pádu Dunlopa tak trošku spadlo do klína Jamesi Hillierovi.

V pondělí jsme nakonec dostali možnost, aby si Indián zkusil jedno kolo. Bohužel kvůli několika haváriím a žlutým vlajkám nebyla možnost zajet nějaký lepší čas, ale konečně se po týdnu zlepšil top speed, což nás asi trápilo nejvíc, protože ve srovnání s loňským rokem se zdá, že motorka nejede tak rychle jak by měla, i když grafy z motorové brzdy mluví jinak a nemohli jsme tomu přijít na kloub.
I když si mohl Indi zkusit ještě dvě kola na Kawasaki, nakonec jsme od toho upustili, aby se zbytečně neunavoval a nekazil si potřebný rytmus ze šestky.
Původně měl startovat první závod TT Supersport už dopoledne, ale nakonec byl harmonogram změněn kvůli sobotě a přeplánován tak, aby se hned ráno odjelo jedno tréninkové kolo a následně Superstocky, Sidecar a nakonec Supersporty v 18:30. Indián už byl ráno nachystaný a oblečený do kombinézy, když bylo znovu oznámeno odložení programu, protože se nějaký divák na motorce někde na trati srazil s autem a vše se posunulo o další tři hodiny. Nakonec se Indoš dostal na start v 12:30 do tréninkového kola, Stocky byly zrušeny úplně, Sidecary startovaly v 13:30 a TT Supersport o půl sedmé.

Aleš, Lukáš a Pták Petr měli na starost Pit Stop. Letos museli mít nejen povinně nehořlavé kombinézy, ale i certifikované kukly. Lukáš, který tankuje, musí mít i nehořlavé rukavice, kdyby se náhodou motorka vznítila.

Indián se mi před startem ani nezdál nervózní. Tuhle trať má v krvi a vše je teď hlavně o technice, jak se povede Pit Stop, a taky i o štěstí. Indián dobře odstartoval a první kolo zajel za 19:02. Ve druhém letmém kole měl dokonce o něco horší čas než v prvním s hodnotou 19:11, ale hodně pomohl rychlý Pit Stop. Top speed na Sulby se ale nehnul nad 160 mil v hodině, takže opět nastal problém, se kterým bojujeme už celý týden. Přesto dokázal Indi zajet v posledním kole čas 18:49 a celkové 25. místo, což znamenalo bronzového Merkura.

„Kluci v týmu hodně makali na tom, aby zjistili, kde je problém na R6, která je dle grafů dobrá. V praxi je prvních pět kvaltů taky OK, ale šestka je prostě líná. Sám jsem byl zvědav, jak to bude v tom jednom tréninkovém kole vypadat, a byla to prostě pecka. Motorka konečně po týdnu letěla, a i když mě zbrzdily žlutý vlajky kvůli nehodám třeba Williama Dunlopa u Glen Helen, cítil jsem, že bych konečně mohl zajet svoje obvyklý časy pod devatenáct. Jak jsem ale odstartoval do závodu a najel na první rovinku, bylo mi jasný, že problém je zase zpátky. Šestka zase nešla vytáčet, takže při přeřazení z pětky na šest jen klesly otáčky a motor prostě netlačil, i když jsem to už pak třeba v posledním kole rval, co to jde, a zajel těch 18:49. Jsem nadšenej, že se perfektně povedl Pit Stop a trochu mě mrzí, že jsem neměl štěstí ve druhém kole, kde mi před Ramsey hairpin strčil maršál žlutou vlajku přímo před motorku. Musel jsem tam hodně zpomalit a ztratil tak minimálně deset vteřin a navíc ti za mnou měli možnost mě dojet. Doufám, že ve středu to bude lepší, i když jsem šťastnej, že jsem celej v cíli.“

Na týmové poradě jsme večer řešili, co se mohlo během pár hodin změnit tak, aby to mělo zásadní vliv na výkon a top speed, protože počasí se výrazněji nezměnilo a navíc s tím jsme nikdy problémy ani neměli. Gumy i tlaky jsou taky pořád stejné, nastavení a převod také a pouze jsme měnili olej. Nakonec nás napadla jedna věc, ale tu si prověříme až na ostro ve středu ve druhém závodě TT Supersport….tak držte pěsti, aby to bylo ono, a Indi mohl zajet stříbrňáka!
Text a foto: TZ