Nestor

Text: Ivan „Scoob“ Bezděk

Foto: Jana Kolací

Hledal jsem, pátral všude možně, vyptával se… ale kdepak, jinou motorku, která se bez přestávky vyrábí 57 let, jsem prostě nenašel. Harley-Davidson Sportster je prostě v tomhle unikátem. A navíc je starší než já, čímž mi dělá velkou radost, takových mašin se moc nevidí…

Musím se přiznat, že moje první setkání s tímhle modelem nebylo zrovna nejlepší. Šlo o stroj z roku 1978, který si přivezl před dávnými lety kamarád z Ameriky. No a potřeboval ho převézt ze severních Čech na Lipno, a protože neměl čas, požádal o přepravu mě a ještě jednoho kamaráda. Samozřejmě jsme zajásali, psal se rok 1990 a šance svézt se na „Harykovi“ se limitně blížily nule, takže jsme souhlasili a vymysleli to tak, že jeden z nás pojede na HD, druhý na své motorce, na které se pak vrátíme oba zpátky. Problém nastal v okamžiku, kdy jsme se rozhodovali, kdo bude sedlat Sportstera první… no, málem jsme se porvali. Takže jsme hodili pana/orel, vyhrál kámoš, já smutně nastartoval svou Shadow 500 a vyrazili jsme. Už v Lovosicích, což bylo od startu naší výpravy nějakých 50 km, na mě mává, a jestli prý si to nečenžnem. Málem mi ukápla slza dojetí, nojo, kamarád, chce se o ten zážitek podělit už na začátku a já mu křivdil…

Po pár kilometrech na Sportsteru mi bylo jasné, že se nejednalo o žádnou velkorysost tý mrchy, převlečený za kamaráda – kdepak. Jak ta motorka vibrovala! A jak byla tvrdá! A jak blbě brzdila! Zlatej Shadow! Připadalo mi, že jedu na šicím stroji, navíc rozhašeným šicím stroji a kdybych mi uši nedržela helma, určitě by mi upadly.

První rande teda nic moc…

Není Sportster jako Sportster

Jenže od té doby utekly milióny kubíků vody a Sportster roku 2013, konkrétně tedy testovaný Sportster 1200 Custom, je někde hodně jinde.

Už jenom vzhledem, žádná vysoká koza, přede mnou stojí stroj, u kterého – narozdíl od sbíječky z roku 1978 – chápu ono „Sport“ v názvu. Agresivní, nízký, se širokými pneumatikami, s jen mírně zahnutými řidítky a stupačkami nijak daleko vepředu. Sportovní dojem umocňují pětipaprsková kola a oranžovo černobílé barevné schéma. Mimochodem, ta kola jsou šestnáctipalcová (buď s ocelovým výpletem ve standardní verzi, nebo právě hliníková, pětipaprsková u modelu 1200 Custom 110th Anniversary Edition). Obuty jsou pneumatiky Michelin Scorcher, specialitka právě pro HD.

Pravda, Sportster trochu klame tělem, protože i když podle vzhledu máte pocit, že se jedná o „lehkou“ motorku (v porovnání s ostatními HD), pořád ovládáte hmotnost přes čtvrt tuny a je potřeba si na to dávat pozor.

Současnost

Otáčím klíčkem zapalování (řada Sportster má spínačku klasicky na pravé straně mezi nádrží a rámem) a jako vždycky se těším, až motor pode mnou zaburácí. A jo, je to tam, dunivý temný zvuk, který učaroval milionům lidí na celém světě, vzdálený řev hladového predátora, linoucí se z chromovaných, předlouhých koncovek usazených na pravé straně stroje.

Kopnu jedničku, i tady je znát pokrok a řazení už neprovází rány, jako když nešikovnému montérovi upadne do kotle kladivo. Jistě, něco slyšet je, počítám, že převodovka HD nikdy nebude tichou myškou, ale to patří k věci.

Harlejům bývá hustokrutostřelci vytýkána nízká maximální rychlost a je pravda, že maximálka asi neoslní nikoho. Co se jim ale nedá upřít, je odpich, díky mohutnému krouťáku není problém odjíždět z křižovatky s prosmýknutím zadního kola a pokud startujete z prachu nebo písku, ještě u toho bude mašina pod vámi efektně vrtět zadkem.  Ani Sportster v tomhle nezaostává, vyrazí velmi ochotně a díky stavbě a hmotnosti s naprostou jistotou.

Jak se dalo čekat, jízdní pozice je příjemná a hlavně se dá měnit, není klasicky „čoproidní“, kdy si připadáte, jako když sedíte ve školní lavici, se zády rovnými jak pravítko. Kdepak, tady se můžete naklonit víc nad nádrž a střihnout vingl, kam až vám stupačky dovolí. Ty jsou – vzhledem ke kategorii – výš než bývá zvykem, takže ani v utažené zatáčce se nemusíte moc krotit: navíc vás před bezhlavým blbnutím včas varují hlásiče. K jistotě při průjezdu přispívá poměrně tvrdé tlumení, což ovšem moc neoceníte třeba na dlažbě nebo rozbité silnici. Ale to je bohužel společné všem strojům s tvrdším podvozkem, třeba se jednou dočkáme, že naše silnice přestanou připomínat trať pro crosscountry.

Základním prvkem, který odlišuje HD od zbytku světa, je ale samozřejmě motor. V případě Sportsteru 1200 jde o V-Twin o objemu 1202 ccm, s inovovaným elektronickým, vícebodovým sekvenčním vstřikováním. Jeho doménou není až tak výkon, 67 koní je v segmentu customů podobného objemu průměrnou hodnotou – tady jde hlavně o točivý moment: 98 Nm už v 3 750 ot./min., který dokáže motorku katapultovat překvapivě razantně. Zároveň si nechá Evolution hodně líbit, obavy z neustálého řazení a podřazování nejsou na místě.  Navíc není nijak rozežraný, spotřeba se v průměru pohybuje kolem pěti litrů, takže na sedmnáctilitrovou nádrž najedete něco málo přes 300 kilometrů.

Co se týká brzd, označil bych je jako průměrné. Vepředu jeden kotouč, vzadu taky a na předek je potřeba víc zmáčknout páčku, opět u HD standardní záležitost. Stejně standardní ovšem je, že zadní brzda se taky nefláká a není zde jen kvůli splnění homologačních předpisů. Nicméně jeden přední kotouč v běžných situacích bohatě stačí, vidle se nijak nepotápí ani nekroutí.

Jak jsem už psal, jízdní pozice je pohodlná, a to i při celodenním ježdění – bonusem je již zmíněná možnost změny a ani sedlo není z kategorie „trestná lavice“.  Spolujezdec už na tom tak dobře není, moc místa pro něj nezbývá, jeho sedlo je úzké a na nějaké stakilometrové denní přesuny to zřejmě nebude. Anebo si musíte pořídit subtilní spolujezdkyni se zadečkem, jak když vrána srazí paty. Je ovšem třeba ocenit, že jízdní vlastnosti se ani ve dvoučlenné posádce nijak radikálně nemění, Sportster vetřelce na zadním sedle téměř nepostřehne.

Rozplývat se nad tím, že se současná motorka chová jinak, než ta z minulého století, je samozřejmě nesmysl – těžko bude někdo vyrábět skoro 60 let motorku beze změny (i když půjde o konzervativního Amíka z Milwaukee).

V případě Sportsteru se ale povedlo i přes modernizaci zachovat tradiční hodnoty. Sportster sice oplývá množstvím moderních technologií, nicméně jde pořád o tvrdou, nekompromisní mašinu, se kterou se dá jezdit poměrně rychle a která se stále drží na předních příčkách pomyslného žebříčku popularity kategorie custom. Asi nejblíž je mu Harley-Davidson V-Rod: jo, jasně že vím, že V-Rod má jiný motor, taky výkon je někde úplně jinde, spíš mi jde právě o ten sportovní charakter, na obou těchto strojích můžete totiž jet jak kochacím, výletním tempem, tak střelbu. A ani v jednom případě nebudete vypadat hloupě.

Motor, brzdy

Vzduchem chlazený V-Twin Evolution má objem 1202 ccm, výkon 67 koní a točivý moment 98 Nm. Vibrace zde samozřejmě jsou, bez nich si HD ani nedovedeme představit, ovšem z kategorie „vibrátor“ byly potlačeny do sekce „snesitelné“, nemusíte tedy po jízdě kontrolovat, kolik že vám vypadlo plomb. Převodovka je pětirychlostní (ale můžete mít i se šesti kvalty), sekundární převod tradičním ozubeným řemenem.

Nešvarem všech velkých, vzduchem chlazených twinů je, že topí. A to tak, že hodně. Při normálním ježdění si toho ani nevšimnete, ovšem když se prodíráte ve městě kolonami, často zastavujete, a máte jen džíny, vaše nohy za chvíli připomínají produkt řetězce KFC.

Jak je dnes zvykem, vepředu je jeden brzdový kotouč (dvoupístek), vzadu taky jeden (tentokrát jednopístek). Na bezpečné zastavení 260 kg vážícího stroje to stačí v pohodě.

Přístroje

Současné technologie Sportster neminuly, takže analogový zůstal jen rychloměr, všechny ostatní údaje vyčtete z digi panelu, integrovaného právě do rychloměru. Nečekejte žádné zázraky v podobě ukazatele teploty vody na nejbližším koupališti, ale to základní se dozvíte: je zde zdvojený tripmaster, hodiny, kontrolka tlaku oleje a ukazatel stavu paliva. Varovné kontrolky, tedy dálkových světel, neutrálu, nízkého tlaku oleje, směrových světel, diagnostiky motoru, bezpečnostního systému (volitelně), nízké hladiny paliva a slabé baterie najdete na displeji, zabudovaném v držáku řidítek.

Výbava

Jelikož Harley-Davidson spustil speciální konfigurátor, můžete si jeho použitím vlastně „postavit“ stroj sami.  A nejedná se jen o barvy (Vivid Black, Brilliant Silver Pearl nebo Sedona Orange – Vivid Black), můžete mít jiné stupačky, sedlo, řidítka, zrcátka, lak na motoru a další. Samozřejmě například barevné provedení ovlivňuje cenu, základní černá varianta Harley-Davidson Sportster 1200 Custom

stojí 9 100 Euro, volitelná dvojbarevná kombinace je za 9 550 Euro.

Vyšlo v Motorbike 3/2014