Bavorský Caféroadster

BMW R Nine T

Text: Libor „Libabiba“ Kozinka, Ivan „Scoob“ Bezděk

Foto: Jan Altner

Jaký lepší dárek si mohl dát bavorský výrobce motocyklů, než tento vybroušený diamant, ctící všechny kvality a tradice značky, vyrábějící motocykly již od roku 1923. Roadster R Nine T, který si můžete různě upravovat díky bohatému příslušenství, vytvořil samostatnou kategorii, což potvrzuje i nebývalý zájem o motocykl ještě dřív, než se vůbec dostal do světových showroomů. Stane se stejnou legendou jako model GS?

Moderní historie

Již při potvrzení prvních informací o výrobě tohoto výročního modelu se dalo tušit, že BMW vybrousí motocykl do toho nejlepšího, co z jeho dílen může vyjet a spatřit světlo světa. A již první oficiální fotky daly tomuto předpokladu za pravdu… ale že bude o motocykl takový zájem asi tušil málokdo, což ukazují čísla prodejnosti, kdy už je polovina produkce (jedná se o cca 4000 ks) závazně objednaná. Všichni jsme tedy čekali na podzimní milánskou výstavu EICMA, až tohoto krasavce uvidíme na vlastní oči. Počty obdivovatelů v expozici vystavovatele potvrdily, že se BMW přesně trefilo do stylu motocyklu, který na trhu chybí a nejspíš tak i vytvořilo novou kategorii motocyklů – ale ukáže až čas, jestli i další výrobci vykročí tímto směrem.

Možnost projet se na stroji, který byl vyroben k devadesátému výročí zahájení výroby motocyklů v Mnichově, jsem nemohl v žádném případě odmítnout. Hned jak jsem ho u redakce zahlédl, mě zaujal design, jemuž dominují tradiční prvky starších bavoráků, například tenký trubkový rám, palivová nádrž, tvarem připomínající motocykly s mnohem starším datem v rodném listě nebo výrobní štítek na krku řízení, vypadající jak na prvních motocyklem značky, které jsou už vidět skoro jen v muzeích. Palubní deska umístěná v kapličce, které dominují krásné analogové budíky s chromovými kryty na okraji a bílými, díky své velikosti lehce čitelnými číslicemi. Levý budík zobrazuje údaje o rychlosti a pravý aktuální stav otáček motoru. Příjemné je i jejich oranžové podsvícení, evokující dobu dávno minulou. V horní časti spojující tyto budíky je umístěno pár nezbytných kontrolek, po otočení klíčkem se na vás rozzáří digitální displej spojující tyto „analogy“ v jeden celek. Ten zobrazí kromě hodin i průměrnou spotřebu, okamžitou spotřebu, celkový počet kilometrů, denní počítadlo kilometrů, v dolní třetině je pak umístěn ukazatel zařazené rychlosti, který poskytne společně s kontrolkou neutrálu dostatečnou kontrolu při hledání aktuální zařazené rychlosti. Hodnoty se přepínají tlačítkem přímo na palubní desce anebo tlačítkem „info“ na levém ovladači. Pohledu zepředu dominuje kulaté přední světlo, ladící se zbytkem stroje svou velikostí a obsahující i takovou „fajnovku“, jakou je logo výrobce umístěné na clonítku žárovky. Jak je u klasických motocyklů zvykem, nejsou tu žádná loukoťová ani paprsková kola, ale kola drátěná – to přední navíc drží zlatá USD vidlice o průměru 46 mm s možností nastavení, najdeme zde i radiální brzdiče Brembo. Trochu mě překvapil sériově montovaný tlumič řízení, který nebývá úplně standardní výbavou u ostatních výrobců.

Největší dominantou R Nine T je samozřejmě plochý boxer, který je i jednou z nosných částí motocyklu. Z každého válce jde jedno výfukové potrubí, které je již pod chladičem oleje spojeno trubkou, pokračujícím pod motorem a končím na levé straně motocyklu pěknou dvojitou koncovkou výfuku (jde o jeden z nejhezčích prvků celého stroje). Zadní části dominuje tlumení a uchycení kola osvědčeným systémem Paralever. Výkon je tradičně přenášen na zadní kolo pomocí kardanového hřídele. Zbytek rámu z tenkých trubek je citlivě sestaven a zakomponován do celkového stylu bike a není zde žádný rušivý element. Trubky tvoří i podsedlovou část, na které je namontované poměrně tenké sedlo řidiče a spolujezdce, které hned na první pohled nabízí úvahy o jeho komfortu. Zadní partii ukončuje ledkové světlo a trochu nevzhledný držák registrační značky… ale to je nemoc skoro všech motocyklů vyráběných v současné době.

Dostavník chlazený vzduchem

Po zasunutí klíčku do spínací skříňky a jeho otočením mačkám tlačítko startéru a s typickým houpnutím do strany se probouzí vzduchem chlazený boxer o objemu 1170 ccm, který svou konstrukcí vychází z modelové řady R1200R. Dává i stejný výkon, tedy plných sto deset plnokrevníků při 7750 otáčkách a točivý moment sto devatenáct newtonmetrů už při 6000 otáčkách. Každý ze dvou válců má svou vačkovou hřídel, čtyři radiálně umístěné ventily a vyvažovací hřídel zlepšující a zklidňující chod tohoto boxeru. Posed na motocyklu je příjemný, lehce pokrčené nohy, stupačky jsou umístěné skoro k ose těla, dobře padnou svou šířkou do rukou i řídítka, na správném místě jsou i ovladače na nich, páčka brzdy i spojky je stavitelná. Takže nezbývá nic jiného než už jen vyrazit, motor se zahřál a se zmáčknutím spojky řadím první rychlostní stupeň. Rychlosti jdou řadit lehce a přesně, přidávám plyn a vyrážíme na první společné kilometry. Prvních pár metrů je v opatrném tempu a každé přeřazení je podpořeno lehkým cuknutím, které je pro běžné ridery, zvyklé na motorky používající k přenosu výkonu řetěz a ne kardan, trochu nezvyklé, stejně tak zaznamenám reakci boxeru při každém otočení plynového heftu, kdy se BMW zahýbe ze strany na stranu. Při rychlém podřazení mi zase dává najevo, že jedu na motocyklu, který nepoužívá žádné novodobé „serepetičky“ jakými jsou například kontrola trakce nebo antihopingová spojka, a při neomaleném podřazení tedy dochází ke klasickému bloknutí zadního kola. Vlastně jedinou novodobou vymožeností je ABS, jinak se R Nine T chová jako klasický starý „bavor“. Jedu kolem Vltavy směr Slapy a užívám si lehké ovladatelnosti motorky pode mnou a pružnosti motoru, který si nechá líbit otáčky v celém svém spektru bez velikých vibrací. V rychlostech kolem 100 km/h, nebýt ukazatele rychlosti, pomalu zapomenete, na jaký kvalt jedete, krásným barytonem zpívají koncovky Akrapovič z doplňkového katalogu, namontované na testovaném motocyklu. Zkouším pružnost motoru a asi v polovině pole otáčkoměru, což je kolem 6000 otáček, nastupuje výkon, pěkně vytahuje ruce a nutí přitáhnout tělo k nádrži. Končí až v červeném poli a ručička na rychloměru atakuje číslovku s dvojkou na začátku.

Zatáčky směrem na jih naší vlasti budou dostatečným testovacím místem pro zjištění, jak se Nine T chová nejen při jízdě přímým směrem. Ani tady se nedostavuje zklamání. Lehce se vodí ze strany na stranu, ochotně padá do zatáček bez vynaložení zbytečně velké síly i díky nízko položenému těžišti. Jediné, co si nenechá úplně líbit, jsou podélné nerovnosti, kdy se stává lehce nervózním, ale i tak stále drží stopu díky použitému systému tlumení. Stopu dobře drží i ve větším náklonu, bez žádných tendencí k jízdě odstředivým směrem ven ze zatáčky. Brzdy vás nenechají ve „štychu“ ani při opakovaném intenzivním brzdění i díky novému systému ABS. Při rychlém přeřazování i podřazování je lepší používat meziplyn, ale na to jsou majitelé BMW zvyklí a i já jsem pochopil pravidlo, že co neuděláš včas před zatáčkou, to už v ní neuděláš vůbec. Jelikož tento roadster, jak ho má výrobce zařazen, se spíš nabízí na kratší cesty než na dlouhé výlety, je tomuto faktu i trochu nastaveno a přizpůsobeno tlumení motocyklu – je trochu tvrdší a společně s tvrdším sedlem nejspíš zanechá nějaké šrámy na vašem těle při delších cestách.

Svá třída

Jízda a celkový pocit z R Nine T jsou takové, že jde o starý bike v současném kabátu a že každý ujetý kilometr vás naplní spokojeností. BMW zasáhlo přesně tam, co mělo v plánu. Tedy do mezery, která nebyla obsazena a R Nine T tak majitelům zaručí obdivné pohledy na každé zástavce, protože i díky spoustě doplňkových dílů z katalogu (na výběr je například několik koncovek výfuku, karbonové díly, možnost předělání zadní části na „bobík“ ve stylu caféracer a mnoho dalších) si můžete „postavit“ individuální motorku. Počítám, že zajímavé přestavby na sebe nenechají dlouho čekat. Ti, co už mají v TP tohoto stroje uvedeno v kolonce majitel své jméno, ale i ti, co na něj čekají v pořadnících anebo o jeho koupi nejsou úplně přesvědčeni, jsou možná u zrodu nové kategorie motocyklů. A už teď je jasné, že každý z prodaných kusů bude ceněným artiklem i po letech, jelikož se má vyrobit jen 8000 kusů…

Scoobův pohled

První dojem po nastartování je jasný – tohle je Báwo tak před dvaceti, pětadvaceti lety. Jenže chyba lávky, tady se nedá dát na první dojem. Jistě, vzhledem Nine T svádí k tomu, abychom ho šoupli do škatule „retro“ (což byl evidentně záměr tvůrců), jenže tohle žádné retro není. Pravda, nenajdete tady – jak psal Libor – žádné moderní asistenty krom ABS a tlumiče řízení, ale oproti retru pod sebou máte hodně kvalitní podvozek, který vám toho spoustu odpustí. Moderní jsou i brzdy (přestože ABS je nastaveno tak, že zareaguje opravdu až když už jde do tuhého) a samozřejmě motor, který přes tradiční projev má síly na rozdávání a je „přátelštější“ než starší agregáty BMW.

Srovnávat Nine T s jakoukoliv retro motorkou, nebo i se strojem staršího data výroby, tak není úplně fér. Jistě, díky krouťáku není vůbec problém, aby se prosmýklo zadní kolo a při podřazení se bloklo. Ale nevidím to jako chybu, je to prostě vlastnost a věřím tomu, že právě pro tyhle „nedokonalosti“ si Nine T pořídí spousta lidí. Lidí, kteří nechtějí, aby za ně motorka myslela, a kteří si chtějí jízdu tzv. zasloužit. Lidí, kteří chtějí zažít ten úžasný pocit, že zvládnou silný stroj bez všech možných asistentů a pomocníků, a že na něm dovedou být patřičně rychlí.

A že na Nine T dokáže být dobrý pilot rychlý jako blesk, na to můžete vsadit krk.

Hodnocení:

+ pružnost motoru

+ styl a vzhled

+bohaté příslušenství

– tvrdší pérování

Motor

Osvědčený vzduchem chlazený plochý motor boxer o obsahu 1170 ccm vychází technicky z modelu R1200R. Motor má dva vačkové hřídele, každý válec je vybaven čtyřmi radiálně umístěnými ventily a vyvažovacím hřídelem pro lepší chod a eliminaci klopného efektu boxeru. Nezměnily se ani hodnoty výkonu a kroutícího momentu.

Rám, tlumení

Rám složený ze čtyř částí: přední, motoru s převodovkou a dvou zadních částí. Je dostatečně dimenzovaný a zaručuje tuhost – společně se stavitelnou přední USD vidlicí, vycházející z modelu S1000RR a osvědčeným systémem tlumení a přenosu výkonu Paralever tvoří dobrý základ pro kvalitní vyjížďku a klidně i přestavbu na caféracer.

Brzdy

Dobře dimenzované přední plovoucí kotouče o průměru 320 mm a do nich se zakusující čtyřpístkové radiální brzdiče se systémem ABS BMW vám poskytnou vždy dostatečný brzdný účinek a čitelnost. Zadní brzda s dvoupístkovým třmenem není jen do počtu, jak by se mohlo zdát, ale i po sebemenším zmáčknutí nožního pedálu nastoupí poměrně rychle a s dostatečnou silou. Při krizových situacích na sebe aktivace systému ABS nenechá dlouho čekat.

Přístrojový panel

Vše je podřízeno stylu motocyklu, takže krásné dva analogové budíky s chromovanými rámečky, spojené digitálním displejem, zobrazujícím pouze ty nejnutnější údaje – horní část kapličky lemují kontrolky. Dobrá viditelnost a čitelnost údajů je samozřejmostí. Dobře ergonomicky jsou umístěny i ovladače na řídítkách.

Vyšlo v Motorbiku 6/2014