V pátek ráno jsme brzy vstávali, abychom si všichni vyřídili vše, co je potřeba. Indi musel projít administrativní přejímkou, kde doložil všemožné pojistky, licence, startovní povolení nebo třeba „psí známku“ se jménem, datem narození a krevní skupinou.
Poté musel ještě absolvovat technickou přejímku s oblečením, kde se kontroluje i kombinéza, boty a rukavice. Já jsem si zase vyřídila novinářský průkaz v Press centru, odkud vám budu házet info na facebook a twitter online během tréninků a závodů.
Nechtěli jsme rozhodně riskovat to, že bychom nenavštívili manské Víly na Fairy Bridge. Určitě už tu legendu ode mě z minulejch let znáte, ale přece jenom pro připomenutí…pozdravit Víly je povinnost, protože neudělat to znamená dle pověstí neštěstí. Byla to jen krátká zastávka, protože hned potom nás chytl neskutečný slejvák, a tak Indi rychle vyrazil do posilovny, kam měl v plánu zajet a my s Lenkou přečkaly ten nejhorší déšť na terminálu dole v Douglasu, kde se nám podařilo zachytit nádhernou duhu v přístavu. Hrnec zlata jsme sice nehledaly, ale věřím, že nám aspoň přinese štěstí!
Počasí se bohužel nezlepšilo a propršel skoro celý večer a noc. Ještě že máme letos opravdu dobrý zázemí, a máme se kam schovat. Když si vzpomenu na naše první roky, jak jsme byli při dešti zalezlí v dodávce, všechno mokrý nebo navlhlý, boty od bláta…to si pak člověk opravdu váží toho, co tady má teď (navíc když to teď píšu pěkně v pohodlí gauče, s nohama hore :-) )
V sobotu dopoledne aspoň na chvíli vysvitlo sluníčko, a my mohli konečně odkrýt přední stranu stanu. Musím říct, že jsem opravdu nadšená z toho, kde stojíme. Konečně nás nemusí kamarádi a fanoušci hledat a mají nás pěkně jako „na dlani“, a že jich tady je! Každým trajektem totiž přijíždí další stovky a stovky lidí, a celej ostrov se tak pomalu zaplňuje hlavně motorkama.
Aleš celé dopoledne s Indiánem připravoval motorky, aby bylo všechno OK na odpolední první technickou přejímku. Ta proběhla bez problémů a Supertwin Kawasaki ER6-F už čekal spolu s Alešem v boxech, až přijde na řadu první jízda Lightweight. Stačilo se na Alíka podívat, a bylo nám všem jasný, že je pěkně nervózní. Vůbec mu tuhle odpovědnost nezávidíme. Nový motor, nově poskládaná motorka, takže kompletně všechno bez vyzkoušení a cokoliv by se mělo projevit, bylo by to až na trati s Indiánem v sedle. Navíc počasí bylo opravdu chladný a ve vzduchu visel další slejvák.
Oproti původnímu plánu byl nakonec harmonogram poskládán tak, že prvně vyjedou nováčci s vodiči-zkušenými závodníky, potom přijde na řadu trénink Lightweight, a po nich třída Sidecar. I když se vyvolávalo podle čísel, stejně se nakonec nahrnuli do výjezdu všichni, takže měl Indián trochu smůlu, že se musel potom proplétat na trati mezi pomalejšími. Ono to bylo ale vcelku jedno, protože první jízda je vždycky taková nicneříkající a celkový 16. čas byl přesto dobrý. Vždyť má taky startovní číslo 16#!
„Hrozně moc jsem si to užil! Bál jsem se, že mě budou bolet záda, ale na motorce je prostě necítím. Po nehodě v Hořicích musel Aleš motorky přeskládat, a já tak jel na podvozku a nastavení Veroniky. Kluci z teamu, kteří na mě koukali na cílovce, říkali, že se jim zdál podvozek tvrdý, zadní kolo uskakovalo a celkově nebyl bajk tak stabilní, jako u jiných jezdců, ale můj dojem z jízdy byl suprovej! Na hrboly jsem tady už zvyklej, ale určitě s tím něco provedeme. Taky už teď víme, že budeme měnit převod, ale jinak nemám k motorce jedinou výtku. Aspoň je jasný, že máme kam postupovat. Jsem prostě zase doma!“
Během prvního tréninku navíc do depa dorazil zbytek naší letošní TT party, takže jakmile Indián po dvou kolech zajel, poprvé se uviděl s trenérem Michalem Žáčkem, šéftechnikem Lukášem Kosinou a klukama z GripTV, konkrétněji s Patrikem Semlbauerem a Danielem Ruminskim, kteří tady budou letos s námi natáčet!
Jakmile Indi přijel do depa, po přivítání jsme rovnou zamířili do stanu, protože začalo pršet a zbytek tréninků tak byl pro počasí úplně zrušen.
První trénink tak pro Indiho a Motopoint Indi Racing Team dopadl s výsledkem 16.místo Lightweight s časem 20:41.6 na Kawasaki ER6-F.
Další jízda bude v pondělí, pokud počasí dovolí! Sledovat můžete livetiming na http://ttlive.iomtt.com/, kde stačí jednoduchá registrace emailem, a k tomu poslouchat http://www.manxradio.com/ Manx rádio!
Text a foto: TZ MIRT