Chtěl bojovat o stupně vítězů, místo toho ale musel skousnout, jak ho ostatní jezdci předjíždějí a on není schopen s nimi držet krok. Přesně tyto pocity zažil ve španělském Jerezu český motocyklový závodníka Ondřej Ježek z týmu TripleM by Barni Racing Ducati. V předposledním závodě Světového poháru Superstock 1000 skončil osmý a byl z toho dost naštvaný. Více v rozhovoru.

Ondro, v Jerezu si dojel osmý a po závodě jsi byl hodně naštvaný. Už to opadlo, nebo tě to ještě drží?
Samozřejmě mě mrzí výsledek závodu, který rozhodně neodpovídá odvedené práci, kterou jsme za celé testování a tréninky udělali. Nicméně v pondělí jsem cestoval domů, v úterý a dnes mě čeká trochu odpočinku a zároveň příprav. Už zítra odjíždím na IDM do Hockenheimu a následně na poslední závod Superstock 1000 do Magny Cours. Mé myšlenky tedy opět směřují dopředu. Jerez je minulostí.

Je dobré, hledět dopředu. Ale pověz nám, co přesně tě v Jerezu štvalo?
Vinou výrazného oteplení jsem musel použít jiný systém motorové brzdy. Bez něj jsem ztrácel při brzdění v zatáčce přední kolo. A jelikož jsme na jeho nastavení měli hodně málo času, tak to v závodě zkrátka nefungovalo tak, jak mělo. Celý problém stál na velmi nízké přilnavosti zadní pneumatiky. Nemohl jsem pořádně chodit na brzdy kvůli velkému blokování zadního kola a ztratil tak pozice. Následně jsem se nemohl držet ani na výjezdu, takže mi čelo v klíčové první polovině závodu ujelo.

Čemu přičítáš, že v závodě vůbec nefungoval grip. V trénincích a také během testů se zdálo vše v pořádku.
Určitě teplotě vzduchu a dráhy. Pneumatiky, které je naše třída povinna používat, v horku příliš nefungují. Tento problém měl každý. Někdo však víc, někdo míň. Do posledních dvou závodů sezóny musíme zanalyzovat, proč máme v těchto podmínkách horší grip než ostatní týmy na Ducati.

V kvalifikaci jsi dojel čtvrtý, ale nakonec si startoval z první řady. Co se tam přihodilo?
Ital Russo byl penalizován za nesportovní chování v kvalifikaci, když jezdil pomalu v ideální stopě. Od letošního roku je to mnohem více trestáno. A je to dobře, protože během posledních minut kvalifikace se na trati občas děly věci a jezdec nebyl schopen skrze provoz zajet rychlé kolo.

Tenhle posun na roštu ti pomohl a ty si se po startu dostal do vedení. Jak se pro tebe dále závod vyvíjel?
Start ze třetího místa byl pro mě vynikající. Už na roštu jsem si věřil, že od startu pojedu první. Sice jsem byl v první zatáčce trochu dlouhý a Tamburini mi předjetí vrátil, nicméně v polovině kola jsem už opět vedl. Bohužel to netrvalo dlouho a za chvíli jsem začal ztrácet. Již zmiňovaný Russo do mě při jednom souboji narazil tak, že mi ohnul spojkovou páčku. Normálně není tolik potřeba, nicméně kvůli tvrdé motorové brzdě jsem ji potřeboval dát do provozuschopného stavu. Když jsem ji rovnal, ztratil jsem další pozice. Takže se ten den prostě dařilo všeobecně na všech frontách.

K čemu bys to svoje počínání na trati přirovnal? Něco jako kdybys s dřevěnou kocábkou chtěl závodit s motorovým člunem?
Přirovnal bych to k házení hrachu na zeď. Ve druhé polovině závodu začali jezdci trochu zpomalovat a mně se dařilo držet tempo. Dokázal jsem je zpátky dojet, ale nebyl jsem schopen udržet se na výjezdu a tedy je následně předjet na brzdy. Takže pozici jsem do konce závodu už nevylepšil.

Jaká byla po závodě komunikace s týmem? Vztekal ses? Křičelo se?
Je pravda, že jsem hodně naštvaně odešel z parc fermé, ještě než přišla většina týmu. Podobně na tom byl i můj týmový kolega Marc Moser, který se trápil ještě víc. Nicméně jsem na nikoho nekřičel, protože vím, že jsme všichni udělali maximum. Problém nebyl v tom, že by někdo z techniků něco zkazil nebo podcenil. Některé věci zkrátka nedokážeme nyní jednoduše vyřešit. Navíc spolupráce s Ducati sice funguje, ale situace bohužel není taková, jak mi bylo řečeno v zimě. Tovární jedničkou může být jen jeden a tím je od prvního závodu v Aragonu tým Althea.

Teď je před tebou poslední závod sezony v Magny Cours. Jak vnímáš situaci v průběžném pořadí? Stupně vítězů už jsou asi passé, co?
Pokud bych chtěl být třetí, tak musím v Magny Cours vyhrát a De Rosa nedojet. Teoretická šance tedy je, ale není v mých silách ji ovlivnit. Myslím, že pokud se nám podaří alespoň v závodě porazit De Rosu, budeme to považovat za velký úspěch, neboť se nám to letos ještě ve vzájemném souboji nepodařilo. Ale já nezatracuji ani útok na vítězství v závodě. Ve Francii mi to jde a vedro tam určitě nebude.

Padla už tedy možnost, že bys jel Superbiky v Kataru?
Tahle možnost se mi zdá být v tento moment velmi problematická. Nelze se rozhodnout po posledním závodě v Magny Cours. Superbike by se musel nějakým způsobem pro nás nachystat a už po závodě ve Francii týmy balí a nechají posílat veškeré vybavení do Kataru.

Tvůj program před posledním závodem?
Jak bylo řečeno na začátku, teď lehký odpočinek. Ve čtvrtek cesta na Hockenheim. O víkendu závod IDM. Poté přesun do Francie a velké finále.

Text a foto: TZ