Japonský taxi express

Text: Libor „Libabiba“ Kozinka, Pavel „Pajinex“ Suk
Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk

Svou majestátností a novým žlutočerným lakováním spíše než hypersport připomíná tento motocykl velká taxi, prohánějící se po obou stranách řeky Hudson ve městě New York. Nezvykle žlutý odstín zaručí obdivné pohledy na všech místech, po kterých budete projíždět. Ale nenechte se mýlit, tenhle bike nabídne spousty zábavy jak na krátkých, tak i na dlouhých výletech.13

Falco Peregrimus
Když rok před přelomem tisíciletí představila Suzuki tento motocykl pojmenovaný podle nejrychlejšího sokola létajícího na japonských ostrovech, nebylo pochyb o tom, že se ultimativní stroj stane legendou. Legendou, která se pyšní titulem nejrychlejšího sériově vyráběného motocyklu na světě. První model „Busy“ se vyráběl beze změn téměř deset let. Poté prošel zásadní úpravou, kdy původní obsah necelých třináct set kubíků byl zvýšen o padesát krychlových centimetrů a výkon se zvedl o bezmála pětadvacet koní. Atakuje tak bájnou dvousetkoňovou hranici a aby toho nebylo málo, kroutící moment se přehoupl přes hranici sto padesáti newtonmetrů. Dále byla celkově upravena aerodynamika pro lepší komfort jízdy i ve vyšších rychlostech a pohodlí jezdce na motocyklu. Letošní modelový rok prošel další modernizační kůrou, nové je barevné lakování, opravdový pocit jistoty dodávají nové brzdy Brembo monoblock. Ve standardní výbavě najdete nejmodernější brzdový systému ABS, který vám dodává větší klid při nepříznivých podmínkách panujících na silnici. Zasahuje velmi jemně a citlivě, takže nedochází ke ztrátě brzdného účinku ani na hranici smyku.

Když mi zazvonil telefon a na druhé straně se ozvalo „ Nechceš se projet na Buse?“ projevilo se ve mně chvění a myšlenky na legendární hypersport budící respekt, kdykoliv ho člověk vidí. Moje odpověď byla jasná. Když jsem v redakci spatřil nově oblečenou krasavici do žlutočerné kombinace, hned se mi vybavil vůz taxi, majestátní americký koráb plující krajinou. Agresivně vyhlížející kapotáž mohutně vypadajícího motocyklu, zepředu připomínající hlavu sokola, které vévodí špičaté přední světlo. Po stranách směrová světla a v této nezvyklé barevné kombinaci zatmavený štítek, vedle kterého jsou umístěna tak trochu retro zrcátka snad ještě z původní Busy. Rozměrné boky rozdělují výdechy od obou chladičů, nechybí hrdé jméno motocyklu. Pod děleným sedlem nepřehlédnete velké černé koncovky výfuku. Ocasní část je zakončena diodovou LED svítilnou, nad kterou se tyčí velké žluté madlo, aby se „batůžek“ měl kde držet při pořádném rozletu sokola. Prohlížím si ji ze všech stran a z každé je Suzuki opravdu robustní. Co mi přijde jako výhoda, jsou čtyři úchyty na zavazadlo, umístěné hned pod spolujezdcovým, na současné poměry rozměrným sedlem.
No, to bude výlet, říkám si pro sebe. Nenechám se ale odradit papírovými hodnotami hmotnosti značně přesahující čtvrt tunovou hranici, ani velkým rozvorem. Pro manipulaci s motorkou není překvapivě potřeba vynakládat až takovou sílu i díky nízkému těžišti, ale rozhodně se na místě neotáčíte jako s nějakým motardem. Nedokážu si ale představit, co by jeden dělal, kdyby zastavil z mírného kopce předkem dolů… Sedám na Japonku a hned mě zaujmou analogové přístroje, připomínající palubní desku autobusu, což už je dnes u supersportovních motocyklů skoro rarita. Nicméně, propracovaná přístrojovka mi opět připomíná robustnost Hayabusy. Poloha jezdce je srovnatelná s ostatními supersporty.

Motor z tanku.
Po otočení klíčkem do polohy ON a zmačknutí startovacího tlačítka se třináctistovka probudí k životu. Ve volnoběhu si jen ševelí. Bez výrazného zvukového projevu nechávám tohle obří srdce zahřát na provozní teplotu. Konstruktéři u Suzuki dali motoru to nejlepší ze svého know how – lehké titanové ventily spoří hmotnost rozvodů, kované písty z hliníkové slitiny společně se speciální úpravou válců SCEM lépe přenáší teplo a umožňují zmenšit vůli mezi pístem a válcem. To samozřejmě zlepšuje životnost motoru a odolnost válců proti otěru. Motor používá pokročilé a efektivní vstřikování paliva se systémem SDTV, tedy systém se dvěma škrtícími klapkami v každém hrdle. První klapku ovládá rukojeť plynu, sekundární klapku řídící jednotka na základě otáček motoru, zařazené rychlosti a polohy plynu. Vždy tak, aby byla zachována ideální rychlost proudění sání. Tím se zvyšuje účinnost spalování, čímž dochází k lineárnější křivce výkonu a zvýšení točivého momentu v nízkých a středních otáčkách. Oproti předchůdkyni byla upravena i chladící soustava, chladič kapaliny byl doplněn dvojicí ventilátorů, zvětšen byl také chladič olejový.
Řadím jedničku a pomalu vyrážím do pražského provozu, musím neustále myslet na to, že motocykl je o něco širší a být opatrnější, abych si Suzuki někde nechtěně neodlehčil při průjezdu mezi stojícími auty. Řazení je přesné a převodové stupně hladce zapadají. Spojka vybavená antihoppingovou úpravou Suzuki Clutch Assist System, krotící brzdný účinek motoru při zpomalování. Válečky uvnitř spojkového mechanismu tlačí při zpomalování proti přítlačnému talíři, tím snižují přítlak spojkových lamel a umožňují kontrolovatelný prokluz spojky. Jelikož se nedá kličkovat mezi auty na větší než třetí rychlostní stupeň, už se nemohu dočkat, až se protáhnu na dálnici. Síla motoru a jeho pružnost je fascinující. Na každý kvalt máte výkonu až až. Zátah od nízkých otáček až skoro k červenému poli je brutální. Nebýt ukazatele rychlosti na digitálním palubním displeji, lehce se stane, že zapomenete, na kterou rychlost motocykl právě jede. Zkouším řadit směrem nahoru až na šestku při dodržování městského limitu. K mému překvapení Busa táhne bez znatelného cukání a poskakování. Pobolívající zápěstí k jízdě ve městě patří a ve vyšších venkovních teplotách velké teplo, sálající ze třináctistovky a výfukových svodů, poměrně slušně zahřívá boty jezdce.

Dálniční „polykač“
Vyjíždím na dálnici a hned po několika kilometrech zkouším přepínačem na pravém ovladači tři přednastavené mapy, které umožňují volit mezi třemi výkonovými charakteristikami motoru. Aktuální mapa systému Suzuki Drive Mode Selector se zobrazuje na displeji vedle ukazatele rychlosti. Konečně se udělalo před předním kolem volno a můžu pořádně otočit plynovým heftem. Svírám pevně nádrž mezi koleny a motor táhne jako o život. Obě ručičky letí hodně rychle vzhůru až k hodnotám na našich rychlostních komunikacích velmi nestandardním. Směju se pod tmavým plégem, ten zátah je opravdu masivní a je jedno, kolik jedete, vždy máte k dispozici výkonu dost. Na dálnici přichází vhod štítek, za který se dá dobře schovat a proud vzduchu vám nekroutí helmou, ale krásně ji obtéká. I po ne úplně stoprocentním stavu našich rychlostních silnic motorka bezvadně drží stabilitu a tlumící jednotky poměrně dobře zvládají příčné nerovnosti mezi jednotlivými panely. Díky delšímu rozvoru není motorka náchylná na větrné poryvy. Zkouším pustit řidítka a stále jedu přímým směrem bez sebemenších korekcí směru. Mířím po okresní komunikaci směr Krkonoše, absolvuji první táhlé oblouky. Zjišťuji, že Busa není tak neohrabaná, jak by se snad na první pohled zdálo, a poměrně slušně se sklápí do zatáček, kde přesně drží stopu. Není problém ji dostat do velice slušných náklonů. Cesta ubíhá a s blížícím se cílem pomalu černá obloha. Takže si test bike vyzkouším i v dešti, který se pár kilometrů před cílem mění ve slušnej liják. Suzuki funguje dobře i na vodě, při brzdění pomáhá ABS. Jízdu dále usnadňuje přiškrcený výkon motoru pomocí mapy. Díky dobré ochraně kapotáže nejsem zase tak úplně durch. Další den vyrážím směr Harrachov údolím Jizery, no, v utažených zatáčkách už je přeci jen znát větší váha motocyklu a je potřeba vynaložit větší námahu na sklápění do zatáček. Člověk si v jejím sedle pěkně zacvičí při přehazování z jedné strany na druhou. Pobolívá zápěstí z neustálého brzdění a zrychlování, kdy vás opět táhne ten neskutečný výkon motoru kupředu raketovou silou.
„Sokol dělá čest svému jménu a kdyby tuhle třináctku implantovali do Feldy, rozpadne se na kusy. Jediné zklamání mi připravila na brzdách, kdy monobloky při rychlostech nad dvě stovky nebrzdí tolik, jak bych od nich očekával. Horší je ale příčná nestabilita zadní části biku, který začne cestovat ze strany na stranu. A to i zatížený batůžkem. Přičítám to velké váze situované na předek,“ lehce si postěžoval po krátkém svezení kolega Pajinex. Co mě hodně překvapilo a přineslo nemalou chvilku napětí, byl nejpoužívanější opravárenský prvek našich silničářů, tzv. housenka. Na asfaltovém podélném nálitku se dostaví pocit, že vám někdo ukradl obě kola najednou, což je způsobeno asi větším rozvorem a volbou pneumatik. Jinak se dá motorka poměrně slušně vodit i po silnicích určených pro mnohem štíhlejší konkurentky, než je tenhle taxík. Při návratu směr Praha, se zase začínají zatáčky natahovat a motorka si v nich hoví o něco lépe.

Cestovatel, taxi, hypersport, prostě HAYABUSA
Hayabusa je bezesporu povedená motorka, vlastně už legenda, která nabídne pěkné svezení jak po dálnicích na velké vzdálenosti, kdy i díky jednadvaceti litrové nádrži máte docela slušný akční rádius, tak i po úsecích ne úplně přímých. Stále ale s velkou mírou komfortu a pohodlí jak pro jezdce, tak pro spolucestujícího. Příjemné tlumení, nové a dobře fungující brzdy Brembo monoblok a hlavně fantastický motor nabízející ohromující výkon při jakékoliv situaci. I po minimálním otočení plynu je jeho síla neskutečným zážitkem pro každého milovníka jedné stopy.

Hodnocení:
+ pružnost a síla motoru
+ poloha pilota na dlouhé cesty
– velký rozvor
– vyšší hmotnost

Motor
Hlavní devizou tohoto biku je jeho kapalinou chlazený řadový čtyřválec s fascinujícími výkonovými charakteristikami. Motor je vybaven lehčími titanovými ventily, kovanými písty z hliníkové slitiny spolu s povrchovou úpravou válců pro lepší převod tepla a menší vůli mezi pístem a válcem. Agregát plní vstřikování paliva kontrolované systémem SDTV. Nově nabízí možnost nastavení tří palivových map přepínačem na pravém ovladači. Musím ale říci, že nějaký zásadní rozdíl mezi jednotlivými mapami jsem nerozeznal, jelikož výkonu je stále dost. Hydraulicky ovládaná spojka s antihoppingovým systémem SCAS umožňuje prokluz spojky při rychlém podřazování.

Rám, tlumení
Rám rozhodně netrpí malou tuhostí a je dostatečně dimenzovaný jak pro pomalé ježdění, tak i pro vysoké tempo na dálnici nebo na okruhu. Tlumení motocyklu je spíše komfortní, takže celkem v pohodlí absorbuje většinu nerovností. Nabízí kompletní možnost seřízení podle potřeb každého jedince. Komfort a bezpečí navyšuje elektronický tlumič řízení, který podle potřeby sám zvyšuje svou účinnost.

Brzdy
Velké kotouče a do nich se od letošního modelového roku nově zakusují monobloky Brembo, už ve standardu vybavené poslední generací systému ABS. Nabízejí dostatečnou sílu na rychlé zkrocení Sokola, jsou dobře dávkovatelné a velmi čitelné i při vysokých rychlostech. Škoda pomalejšího nástupu.

Přístrojový panel
Klasické uspořádání analogových přístrojů, kterému vévodí otáčkoměr společně s rychloměrem. Po stranách ukazatel paliva a teplota chladící kapaliny. Oba velké budíky spojuje digitální display, který zobrazuje zařazený stupeň, další běžné údaje a tripy. Busa má stavitelné obě dvě páčky a kapalinou ovládanou spojku, což u motocyklů ze země vycházejícího slunce není zas tak úplně běžné.

Vyšlo v Motorbike 8/2013