Podmola do cíle dostala pomoc od Krejčího!

S medailí z Dakaru půjde za tátou na hřbitov

Spousta modřin, naražené rameno, žebro, koňary na obou nohách i na paži… „Jsem fakt zbitej, ale šťastný. Medaile, pro kterou jsem přijel, bude viset v mým pokoji a půjdu ji určitě ukázat na hřbitov tátovi,“ prohlásil v cíli Libor Podmol. Slavný freestyle motokrosař skončil v Dakarské rallye celkově na 31. místě. Nemuselo se to povést. Třicet kilometrů před cílem Podmolovi odešla po pádu přední pneumatika. Zachránil ho až Roman Krejčí, se kterými si kola vyměnil. „Zažil jsem na Dakaru úplně všechno. Velký pád, technické problémy a nakonec pomoc od přítele. Moc si toho vážím.“ 

Také závěrečná etapa v Saudské Arábii byla pro Libora Podmola dramatická. Úspěšný motocyklista jel vpředu s rychlejšími závodníky. Na 85. kilometru ale najel na kámen, motorka dostala ránu na přední kolo a český jezdec vypadl přes řídítka. „Spadl jsem do písku, což bylo v pohodě. Pokračoval jsem dál, ale 30 kilometrů před cílem už to nešlo, kolo bylo zničené. Už jsem myslel, že je konec, a že cíl neuvidím,“ popisoval náročné chvíle Podmol, kterému pomohl Roman Krejčí, další závodník, který však pokračoval po technických problémech v předchozích etapách mimo hlavní pořadí.

„Když mě viděl, zastavil a řekl mi, jestli nechci jeho přední kolo. S velkým vděkem jsem souhlasil. Výměnu předních kol jsme provedli před organizátory. Vyrazil jsem trochu ve stresu a povedlo se mi dojet do cíle. Nakonec to byl happyend,“ popisoval finální chvíle Podmol, který ještě v cíli na Krejčího počkal. „Dorazil s mým poškozeným kolem o hodinu později. Když se blížil, byl jsem moc rád a mohl už naplno slavit. Moc si toho jeho gesta vážím, kdybychom byli v obrácené situaci, udělal bych to pro něj taky. Dakar není jen o výsledcích, ale také o přátelství, zážitcích, které nezapomeneme do konce života.“

Celý Podmol Dakar Team je Krejčímu velmi vděčný. „Za mě je Krejčí největší hrdina. Já jsem mu zavázaný do konce života. Je to pro mě frajer. Tohle se nezapomíná,“ dodal Petr Vesecký, Podmolův hlavní mechanik. Podmol tak dovezl své jméno do cíle nejtěžší maratonské soutěže, které se zúčastnil v roce 1994 také jeho otec. Ten však Dakar nedokončil, později tragicky zahynul při autonehodě.

Nečekal, že to bude tak náročné

Nejtěžší to pro Podmola bylo v prvních dnech. Hlavně ze začátku měl větší pád, při kterém urval navigační panel. „Úvod všechno hodně ovlivnil. Tam jsem si fakt uvědomil, že tady jde o kejhák. Třetí den jsem byl hodinu a půl na poušti kvůli technickému problému a tam jsem si zase říkal, že člověk může dělat cokoliv, ale stejně to nemusí dojet,“ popisoval Podmol, kterému se dařilo ve druhé půlce náročné soutěže. Vždyť ve čtvrtek vybojoval 21. místo a v předchozích dnech se pohyboval kolem třicítky.

Sám přiznává, že nečekal, že Dakar je tak fyzicky a psychicky náročný. „Je to hrozně rychlé a nebezpečné. Kameny tady na motorkáře číhají na každém kroku. Viděl jsem za tu soutěž několik vážných pádů a jeden sám zažil. Byl jsem u toho, když tři jezdci resuscitovali toho mladého Inda. Není to tady fakt sranda,“ tvrdil Podmol, který zatím uvažuje, zda se zúčastní dalšího ročníku. „Nevím, jestli to příště pojedu na motorce. Tratě jsou tou nebezpečností dělané spíše pro auta, ne pro motorky, na to si tady jezdci hodně stěžovali.“

Obrovskou radost po dojetí do cíle vnímali všichni z jeho týmu – Vladimír Hejný, Petr Bábek a Vladislav Zeman a Petr Vesecký, který s Podmolem spolupracuje přes deset let. „Zažil jsem s ním hodně, například vítězství na X-Games jako první ne-americký jezdec. Tady jsem si upřímně sáhl na dno. Je to nebezpečný závod. A jednoznačně jde o týmový výkon, kdybych motorku připravil špatně, musel by kvůli mně odstoupit. Z toho jsem měl hrozný stres,“ popisoval Vesecký. „Spoustu lidem jsme zavřeli pusu. Říkali, že Libor nemá na to dojet. Jsem šťastný, že se mýlili. Momentálně jsem na obrubníku a tečou mi slzy.“

Více info o Liborovi najdete na: http://www.liborpodmol.com/